Ústavní soud v Brně zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. ve vztahu k jednomu z mnoha právních sporů týkajících se dřívějšího rodového majetku v Česku, který nyní spadá pod státní vlastnictví.

Máte-li dvojí občanství, znamená to, že jste považován za občana dvou států a podléháte daňovým zákonům obou zemí. Přitom však každá země v rámci těchto zákonů odlišně vymezuje, za jakých podmínek v ní musíte odvádět daně. . .

Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2020 ze dne 10. 3. 2021 vyplynulo, že nezbytnou cestu lze povolit zásadně jen v případech, že se žalobci na základě soudního rozhodnutí zpřístupní spojení s veřejnou cestou.

Spoluvlastnictví představuje stav, kdy k určité věci náleží vlastnické právo více osobám. Následně spoluvlastníci spravují a rozhodují o nakládání s ní společně a. Rozhodovací pravomoc jednotlivých spoluvlastníků je dána na velikostí jejich spoluvlastnického podílu na nemovité věci.

Institut nezbytné cesty slouží k zajištění přístupu k pozemku za účelem hospodaření na něm či jeho jiného užívání přes pozemek jiné osoby. Současná úprava je sice detailnější než úprava podle starého občanského zákoníku, mnoho otázek však musí být stále řešena a soudy mají při rozhodování značný prostor pro vlastní uvážení. O to větší pozornost si zaslouží rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se tomuto výkladu věnují. Nejnovějším z těchto rozhodnutí je rozsudek ve věci spis. zn. 22 Cdo 1826/2020 z března 2021, který sice z velké části navazuje na předchozí rozhodnutí tohoto soudu a dovolání v dané věci vyhověl pro odklon soudů nižších instancí od těchto předchozích rozhodnutí, to však jeho zajímavost vůbec nesnižuje.

Aktualizace: 11.03.2022 09:15 Vydáno: 11.03.2022, 09:15 zdroj ČTK Brno - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil na webu odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

„Zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství umožňuje ve svém § 31 nabytí státního občanství České republiky na základě vlastního prohlášení bývalých československých nebo českých občanů, kteří své československé nebo české občanství pozbyli před 1. lednem 2014.

V České republice je překvapivě ještě mnoho zapomenutých nemovitostí, které patří dědicům našich krajanů v zahraničí. Důvodem je, že  tito právoplatní majitelé netuší, že k jejich nemovitostem v ČR , stále trvají jejich vlastnická práva. Mnoho Čechů a Slováků nabylo nemovitosti v Československu a následně odešlo do zahraničí, případně již v zahraničí žili ve 20. století.