Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů
Ústavní soud v Brně zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. ve vztahu k jednomu z mnoha právních sporů týkajících se dřívějšího rodového majetku v Česku, který nyní spadá pod státní vlastnictví.
Konkrétně se jednalo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. ÚS potvrdil platnost poválečných konfiskačních dekretů, které se vztahovaly na majetek rodiny, a upozornil, že současné soudy nemají pravomoc tyto rozhodnutí nově přezkoumávat. Restituční předpisy neposkytly Lichtenštejnům výjimku, neboť jejich majetek byl zkonfiskován ještě před nástupem komunistického režimu. Právní zástupce Lichtenštejnů se odmítl vyjádřit k nálezu.
Stížnost se týkala rozhodnutí Nejvyššího soudu a soudů první instance v Praze. S ohledem na řadu podobných případů, které předkládají stejné právní otázky, rozhodovalo ÚS tentokrát celé plénum místo obvyklého tříčlenného senátu, což dodává nálezu vyšší autoritu. Plénum se většinově postavilo proti zpochybňování poválečné konfiskace majetku Lichtenštejnů, což reflektuje i stanovisko nižších soudů v této a dalších podobných sporných záležitostech.
"ÚS potvrdil dlouhodobou soudní praxi, která je dobře známá a respektovaná. Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli měnit svůj postoj vůči stěžovatelům nebo od něj odchýlit," uvedl soudce zpravodaj Jan Wintra ve svém vyjádření.
Lichtenštejnové se snažili dosáhnout vyklizení nemovitostí, určení vlastnických práv nebo finanční kompenzace. Argumentovali tím, že přes jejich tvrzení je v katastru nemovitostí uveden stát jako vlastník. Tvrdili, že poválečný dekret o konfiskaci se na jejich majetek nevztahoval, neboť kníže František Josef II. byl hlavou neutrálního státu. České soudy však opakovaně zastávaly opačný názor.
Nadace předložila obdobné žaloby ke 26 okresním soudům na konci roku 2018. Argumentovala, že František Josef II., kníže z Lichtenštejna, nebyl občanem Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, a proto konfiskace jeho majetku byla nezákonná. Československé úřady však při vymezení majetku v poválečném období vycházely z toho, že se kníže přihlásil k německé národnosti.
Nadace již dříve naznačila, že je připravena vzdát se vlastnických nároků na majetek v Česku za podmínky vytvoření společného fondu, do kterého by byla převedena vlastnická práva. Tento krok by poskytl nadaci odpovědnost a udržitelné hospodaření s majetkem ve fondu.